Aleš Dvořák – Recenze se většinou píšou objektivně (alespoň ty, které nebyly placeny zadavatelem). Tahle však bude silně subjektivní. Autor mě totiž ukradl můj vlastní příběh. Nezlobím se však na něj. Napsal to lépe, a taky tomu více rozumí. Čemu? Tomu, jak se dostat ze stavu hospodského povaleče za cílovou čáru silničního maratonu. Cesta je to trnitá, ne vždy přímá a spousta lidí se do cíle nikdy nedostane. Co je však horší je skutečnost, že většina lidí vůbec nevyběhne.
Běžeckých knih je spousta a nejčastějším tématem je bezesporu návod “Jak uběhnout maraton” I tato kniha bude patřit do této kategorie. Přesto se od těch běžných odlišuje. Nepopisuje totiž suše tréninkový plán, jehož splnění Ti přinese uvedený cíl. Neřekne Ti jak rychle a jaké vzdálenosti běhat. Přináší naopak pohled (občasného) hospodského povaleče, který šel sám do sebe.
Na začátku všeho byla sázka s kamarády. Autor neuvádí míru intoxikace v okamžiku jejího uzavření. Důležitější je, že si to vše druhý den pamatoval. A že se této výzvy nezalekl. S tréninkem začal stylově. Na Nový rok. Do startu maratonu tak zbývaly už jen tři měsíce. Objektivně nutno dodat, že byť se jednalo o jedince, který ve škále BMI atakoval hranici obezity 1. stupně, nejednalo se o úplně nesportující individuum. Za sebou měl výplaz na gruzínský Kazbek (5054 m) nebo francouzský Mont Blanc (4809 m).
Autor v knize popisuje každý den svého snažení. Střídal povětšinou kruhové tréninky s během. Ostatně co jiného lze v zimním období provádět. Běžecké prostředí mu není cizí. Pár desítek kilometrů za měsíc již běhával při studiu na vysoké škole. Novinkou však jsou kruhové tréninky Hard Core. Ranní zápřah. Podobným utrpení jsem při přípravě na svůj první maraton prošel i já. Díky Alešovým zápiskům lze jen potvrdit, že obdobný průběh lze očekávat u všech ostatních. I po letech si živě pamatuji ten okamžik ve sprše, kdy po hodinovém utrpení není člověk schopný zvednout nad hlavu ruce se šampónem. Svaly, o kterých člověk neměl ani povědomí se o svoji existenci potom hlásí ještě několik dní. Dilema jít či nejít na další trénink jsme tak měli oba podobné. Rovněž první běžecké kilometry nejsou pohodovou cestou. Přece jen je po Vánocích a venku mnohdy hnusné počasí. Den za dnem tak trpíme společně s autorem.
Maraton – jak se připravit?
Mohlo by se zdát, že číst si o jednotlivých kruháčích nebo bězích bude stále dokola jedno a totéž. A v podstatě to tak i bylo. Jednotlivé prožitky jsou opravdu popsány deníkovou formou a přestavují tak úžasnou vzpomínku autora na jeho proměnu. Pro nás ostatní tak Aleš přišel s poměrně dobrým nápadem. Své subjektivní prožitky prokládal objektivními znalostmi. Útrapy s běžeckého tréninku (subjektivní část) tak nepřipisoval pouze tomu, že dnes nemá “svůj den”, ale zkusil to popsat z biochemického hlediska (objektivní část). Témat, kterých se tak dotknul bylo mnoho. Co způsobuje bolest svalů? K čemu jsou dobré žlučové kyseliny? Alkohol v rukou běžce? Běhat s chlapskou rýmičkou? …
Mnohdy to byl opravdu (autorův) boj. Dilema “sport nebo alkohol” nemělo vždy úplně jasného vítěze. Na “starý” život se přece jen těžko zapomíná. Sám vím, že posun ve své formě o pár kroků kupředu rázem vrátila o krok zpět jedna slabší kocovina. Život ale přece není jenom o běhání…
Pro koho je tato kniha tedy určena? Pro všechny, kteří se rozhodli pro změnu. Tím totiž každý trénink začíná. Musíš chtít a potom to dáš. Aleš je toho důkazem. A pokud se Ti to již podařilo a sem tam nějaký kilometr už zvládneš, zkus mrknout na jeho druhou knihu Měl bys běžet, jestli to chceš stihnout. Přesvědčí tě, že jsi na správné cestě. Tvé tělo se tak dostalo Do formy. Dobrý pocit, že?
Hodnocení:
Ukázka z knihy:
18. 1. 2016 DON’T DRINK AND DRIVE!
Ode dneška mě čeká velmi nelehký úkol: měsíc abstinence! Ano, přiznávám, že je to reakce na nadprůměrně prohýřený víkend, hlavně na sobotní dopíjení sudu a láhve Zelené. Celou neděli se mi v polospánku zdály děsivé sny, kde já, osamocen, stojím uprostřed pustiny a zleva i zprava létají miny a atomové pumy jako reakce na nastalou politickou situaci. Hezké pitoreskní animace postižených, našponovaných nervů. Tato postapokalyptická noční můra s sebou navíc ráno přinesla onu známou nervozitu a úzkost, kterou velmi dobře znají kvartální alkoholici, o nichž tak rádi píší američtí vědci nazývající tento stav “Alcohol anxiety and depression”. Krom úzkosti a deprese jsem cítil i velkou fyzickou bolest!
Dalším negativem pití alkoholu, kromě toho, že poškozuje játra (a vůbec všechny orgány), která hospodaří s energií převážné většiny těla, je efekt diurézy. Alkohol zvyšuje diurézu, tedy potlačuje zadržování vody, ovšem na rozdíl od normální fyziologicky regulované diurézy se při její iniciaci alkoholem odvádí z těla velké množství iontů, které nijak nesouvisí s potřebou organizmu. Jako následek se pak mohou objevit brutální noční křeče, které zná asi každý, kdo propařil víkend a nedbal na životosprávu.
19. 1. 2016 BĚH
Splnil jsem si sen všech dobrodruhů se zájmem o běh – ne, neběžel jsem středem Mohavské pouště, ani v okrajových částích Bronxu, ale vyzkoušel jsem konečně noční běh za svitu měsíce v – 10°C. Navlékl jsem na sebe reflexní cyklistickou větrovku, čelovku a připínací reflexní pruhy. Tento způsob běhu mě nadchnul, ačkoliv jsem se toho zpočátku bál, ale zjistil jsem, že není důvod. V městských úsecích tmu vyvažují lampy a v hustším provozu lze využít chodník. V přírodě, kde nenaleznete elektrifikaci, ale ani auta, kompenzuje nedostatečné osvětlení sněhová pokrývka, která odráží světlo. S dobrou baterkou je pak radost běžet, zvlášť když vám svítí měsíc.
Informace o knize:
| Vydavatelství | Verbum Publishing |
| Rok vydání | 2017 |
| Počet stran | 168 |
| Jazyk | Česky |
Anotace:
Všechno to začalo sázkou v hospodě, kde jsme se čtyři kámoši dohodli, že to zkusíme. Tenkrát jsem byl přesvědčený o tom, že je to blbost a v životě bych maraton neběžel, ovšem po pár pivech mi to přišlo jako dobrý nápad, který snad lze zrealizovat…
Autorův tréninkový deník je směsí racionálních rozhodnutí a reálného života, vědeckých fakt i zábavných zážitků. Čtivou formou ilustruje, že cesta ke zdraví, odolnosti a rekreační výkonnosti nevede přes tupé odpočítávání uběhnutých kilometrů nebo nazvedaných kilogramů, ale přes touhu žít naplno a používat své tělo i jinak, než jako bandasku na oběd z kantýny.
Líbila se ti uvedená recenze? Podpoř třeba tu další částkou 25 Kč. Pokud ti nefunguje QR kód pro platbu, bližší info najdeš v kategorii Podpora. Děkuji.
