Měl bys běžet, jestli to chceš stihnout

Autor knihy: Aleš Dvořák - Miluješ běhání a chemii máš jako koníčka? Že ne? Tak už víš jaké knize se obloukem vyhnout. Na(ne)štěstí patřím mezi druhou skupinu a tak není divu, že se tahle knížka stala jednou z nejlepších, které jsem o běhání četl. Proč?

Kniha volně navazuje na autorovu prvotinu "Z hospody na maraton". Popisuje očima běžného jedince (tedy běžného... autor má doktorát z chemie, uběhne maraton...) svůj pohled na běh. Svůj příběh si tam najde každý z nás. Jsou tam radosti i starosti s kterými jsme se při běhu všichni potkali. Vše je psané velmi čtivou formou, s kterou se čtenář velmi rychle ztotožní.

Místo návodu jak běhat či trénovat jsou v knížce vloženy jednotlivé kapitoly, které vysvětlují jak funguje lidské tělo. Proč jsi měl ze začátku své kariéry problém uběhnout tři kilometry a dnes dáváš hravě půlmaraton či maraton? K čemu ti pomůžou tuky nebo cukry? Co to je mitochondrie a proč je potřebujeme? Exkurz do oblasti chemie či biochemie je nad rámec možností a schopností běžných life-stylových časopisů či článků o běhání. V knize se jde mnohdy do detailu. A to takového, že i když jsem chemií políben, tak jsem musel některé části číst třeba i dvakrát. Zejména tyto pasáže tak nejsou oddychovým čtením před usnutím. Přesto jsou právě tím, co tuto knihu odlišují od spousty ostatních. A to je dobře.

Hodnocení:

Úkázka z knihy:

Budík zvonil asi už po sté. Odkládal ho, jak dlouho se dalo. Večer nemohl usnout, protože se zase přejedl, a ani potom toho s plným žaludkem moc nenaspal. Potil se jako v posilovně, přitom jen dřímal pod peřinou. Večeře ho tížila ještě teď.

V dopoledním slunci, které zářilo přímo do jeho pokoje, se zahleděl na své břicho. Hledal náznaky břišních svalů, které mají jeho oblíbení filmoví hrdinové tak znatelně vystouplé, ale pod vrstvou tuku si ničeho nevšiml. Bylo to jako pátrat v bažině po drahokamu. Těžce se zvedl a pupek se mu převalil přes gumu trenek. Došla mu jedna věc: kdyby teď zemřel, tak bude vypadat jako mrtvý čuník. S nadváhou, s počínající svalovou atrofií a špatnou náladou. S tím rozdílem, že prase po smrti alespoň poslouží účelu, pro který je vykrmováno, lidé se však vykrmují naprosto zbytečně, bez ohledu na své zdraví a přirozenost. Rozhodl se, že nechcípne jako prase a jestli někdy umře, tak v takové podobě, aby nemusel mít nadměrnou rakev.

Celý příběh je založen na pravdě a navazující text to jen dokládá. Text, který je o jedné z mnoha paralelních cest, které mohou dovést člověka k tomu, aby se cítil lépe zdravotně i duševně, aby se nemusel stydět svléknout u lékaře, aby se nebál oslovit druhé pohlaví jen proto, že má lalok na krku, a aby se po třicítce zdravotně nezhroutil, A taky je to tak trochu o lidech 21. století. A možná ještě trochu o běhání.

Anotace:

Všichni vám ochotně dají spoustu dobrých rad, jak běhat, abyste byli rychlejší, jak jíst, abyste byli zaručeně zdravější, a jak se chovat, abyste si prodloužili život. Zapomeňte na instantní recepty a návody, jež mají zajistit nemožné na počkání a zázraky do tří dnů. "Měl bys běžet, jestli to chceš stihnout" vám nic takového nedá - neposkytuje zaručeně funkční postupy, jak si zlepšit život. Místo toho vám může na základě vědeckých poznatků ukázat směr.

Kniha nechává čtenáře přístupnou formou nahlédnout pod pokličku toho nejkomplexnějšího stroje, jaký člověk zná: lidského těla. Kde se vlastně bere energie? Proč bychom měli sportovat? Jsou moderní stravovací systémy skutečně tak zdravé, jak nám někteří tvrdí? Co všechny ty cukry, tuky, bílkoviny? K čemu jsou a proč je potřebujeme? A když se stroj zadrhne, co s ním potom?

Tato kniha nepřináší univerzální odpovědi, ale dá vám všechny potřebné informace, abyste si dokázali na všechny otázky (běžecké i neběžecké) týkající se fungování těla odpovědět sami.