Temnou Ostravou !!!

13.04.2019

NN NIGHT RUN OSTRAVA - co lepšího může mít člověk o sobotní noci na práci, než běžet Ostravou ve 2°C a za deště. Navíc na hraně anaerobního prahu. Proč to tedy nezkusit? Startovné jsem dostal zdarma díky Kilpi, takže o důvod více obout boty a vyrazit.

Start běhu na 10km je plánovaný přesně na 21 hod. Vybíhá se za svitu čelovek z Masarykova náměstí v Ostravě. Na startovní výstřel se těší všichni zúčastnění.

To čekání v zimě, v dešti se zdá být nekonečné. Nakonec se dočkáme a vyrážíme jako jeden dlouhý světelný had kolem náměstí směr Komenského sady.

Dlažba je mokrá, sem tam kostky, sem tam zatáčka o 90°. Hlavní cíl nepodklouznout a nikoho nesejmout. První kilometr je jako vždy trochu mačkací, pak už to jde. Probíháme kolem krajského soudu a vbíháme do parku.

Tu začíná ta příjemnější část. Co chvíli stojí regulovčíci, kteří nás směřují správným směrem.

Uprostřed parku se otáčíme a běžíme proti proudu Ostravice. Začíná první temná část trasy, kde čelovka přijde opravdu vhod. Asfalt je místy zvlněný od kořenů nedalekých stromů. Chce to zvedat více nohy než obvykle.Aby cesta nebyla příliš stereotypní, vede trasa přes most na druhý břeh řeky.

Po dalších pár set metrech se situace zopakuje, je tu opět soud a po chvíli se ocitám na náměstí. Jo ještě 5km a bude cíl. Druhé kolo je o poznání prořídlejší. Co však není řidší je neustálé mrholení. Na brýle bych už potřeboval stěrače.

Ve městě vidím, v parku je to horší. V dáli si před sebou vyhlídnu svítícího běžce a snažím se dotáhnout. Jde to. Následuje otočka v parku a temná pasáž cesty. Čelovka LED Lenser NEO už nepomáhá, přes brýle nevidím. Zpomaluji a nechám se opět předběhnout. Potřebuji vodiče. Potřebuji, ale pomalejšího vodiče, takže zůstávám zase sám. Nakonec sundávám brýle a poslední 3 kilometry s něma běžím v ruce. Raději uvidím hůř do dálky, ale lépe pod sebe.

Jistota je zpět a podaří se mi předběhnout další 4 borce. Slyším hudbu z náměstí. Jo, to už půjde. Poslední kilometr "sprintuji" v tempu pod 4 min/km. V cílové rovince si plácnu s maskotem a vypínám hodinky v čase 43:20

Nutno dodat, že trasa nakonec měřila nejspíše pouze 9,7km. Nic to nemění na tom, že beru účastnickou medaili a jdu se zahřát teplým čaje. K tomu makový závin a banán. Hned je líp.

Konečné umístění na 35. místě z 255 účastníků beru. Co mě těší více, je zlepšení oproti roku 2016, kdy jsem doběhl v čase 50:59 hod. Pořád mrholí a pořád je zima. Není na co čekat. Chvíli po desáté sedám do auta a mizím domů.