Temnou Ostravou !!!
NN NIGHT RUN OSTRAVA - co lepšího může mít člověk o sobotní noci na práci, než běžet Ostravou ve 2°C a za deště. Navíc na hraně anaerobního prahu. Proč to tedy nezkusit? Startovné jsem dostal zdarma díky Kilpi, takže o důvod více obout boty a vyrazit.
Start běhu na 10km je plánovaný přesně na 21 hod. Vybíhá se
za svitu čelovek z Masarykova náměstí v Ostravě. Na startovní výstřel
se těší všichni zúčastnění.
To čekání v zimě, v dešti se zdá být
nekonečné. Nakonec se dočkáme a vyrážíme jako jeden dlouhý světelný had kolem
náměstí směr Komenského sady.
Dlažba je mokrá, sem tam kostky, sem tam zatáčka
o 90°. Hlavní cíl nepodklouznout a nikoho nesejmout. První kilometr je jako
vždy trochu mačkací, pak už to jde. Probíháme kolem krajského soudu a vbíháme
do parku.
Tu začíná ta příjemnější část. Co chvíli stojí regulovčíci, kteří nás
směřují správným směrem.
Uprostřed parku se otáčíme a běžíme proti proudu
Ostravice. Začíná první temná část trasy, kde čelovka přijde opravdu vhod.
Asfalt je místy zvlněný od kořenů nedalekých stromů. Chce to zvedat více nohy
než obvykle.Aby cesta nebyla příliš stereotypní, vede trasa přes most na
druhý břeh řeky.
Po dalších pár set metrech se situace zopakuje, je tu opět
soud a po chvíli se ocitám na náměstí. Jo ještě 5km a bude cíl. Druhé kolo je o
poznání prořídlejší. Co však není řidší je neustálé mrholení. Na brýle bych už
potřeboval stěrače.
Ve městě vidím, v parku je to horší. V dáli si
před sebou vyhlídnu svítícího běžce a snažím se dotáhnout. Jde to. Následuje otočka
v parku a temná pasáž cesty. Čelovka LED Lenser NEO už nepomáhá, přes brýle nevidím.
Zpomaluji a nechám se opět předběhnout. Potřebuji vodiče. Potřebuji, ale
pomalejšího vodiče, takže zůstávám zase sám. Nakonec sundávám brýle a poslední
3 kilometry s něma běžím v ruce. Raději uvidím hůř do dálky, ale lépe
pod sebe.
Jistota je zpět a podaří se mi předběhnout další 4 borce. Slyším
hudbu z náměstí. Jo, to už půjde. Poslední kilometr "sprintuji"
v tempu pod 4 min/km. V cílové rovince si plácnu s maskotem a
vypínám hodinky v čase 43:20
Nutno dodat, že trasa nakonec měřila nejspíše
pouze 9,7km. Nic to nemění na tom, že beru účastnickou medaili a jdu se zahřát
teplým čaje. K tomu makový závin a banán. Hned je líp.
Konečné umístění na
35. místě z 255 účastníků beru. Co mě těší více, je zlepšení oproti roku
2016, kdy jsem doběhl v čase 50:59 hod. Pořád mrholí a pořád je zima. Není
na co čekat. Chvíli po desáté sedám do auta a mizím domů.