Dnes trochu umřeme

30.01.2021

Autor knihy: Richard Askwith -Kniha s podtitulem "Vzestup a pád Emila Zátopka" nenechá nikoho na pochybách o tom kdo zde bude hlavním hrdinou. O knize jsem věděl, ale nenapadlo mě proč bych si ji měl koupit. Proč si číst příběh československého atleta z pohledu britského novináře? Copak nemáme dostatek vlastních autorů?

Dvě věci rozhodly. Richard Askwith je autorem nejlepší knihy o běhání "Feet in the Clouds" (česky Stopy v Oblacích). Alespoň dle "soukromé" ankety, kterou dělal Adharanand Finn na svém Twitteru. Pár tisíc respondentů, to už je slušný vzorek. Takže se dalo předpokládat, že se nebude jednat o žádnou slátaninu. A tou druhou věcí? Odjezd na dovolenou následující den a zatím žádná kniha v batohu. "Náhodou" jsem tak šel kolem knihkupectví a náhodou tam byla tato kniha ve výrodeji za 99 Kč. Čtyři piva nebo kniha? Dilema ze studentských let. Sophiina volba však byla rychle vyřešena. Ve výprodeji přece Emila nenechám.

Nikdy jsem nehledal co vše bylo o tomto běžci a kým napsáno. Věřím, že se najde spousta podrobných článků a statí, které rozebraly jeho život do detailu. Možná příliš velkého na to, aby to zaujalo širší publikum. Tato kniha však zaujme svojí čtivostí. Nejedná se o suchý výčet rekordů či úspěchů. Popisuje život Emila od jeho narození až po jeho poslední proběhnutí cílovou rovinou života. Je zde tak prakticky zachyceno celé jedno století z pohledu (ne)obyčejného člověka. Doba to nebyla lehká a řeší se zde nejen sportovní úspěchy, ale také osobní trable, které Emila s Danou potkaly.

Mnohokrát jsem měl pocit, že Askwith byl doslova Emilovi v patách a že u toho prostě musel být, že to vše má z první ruky. Pochopil jsem na závěr knihy, kdy celých 60 stran je věnováno citaci jednotlivých zdrojů z kterých autor čerpal. Nezůstalo však jen u nich. Za potřebí bylo několik návštěv naší republiky, spousty rozhovorů s přáteli či s Emilovou manželkou.

Kniha končí účastí autora na závodě Běh rodným krajem Emila Zátopka. Ten se koná každoročně na Emilovu počest. Askwith se postavil na start spolu s dalšími 184 běžci. Přivřel oči a trochu se zasnil. Uviděl Emila jak stojí na startovní čáře olympijského maratonu v Melbourne. Psal se 1. prosinec roku 1956. Byl to jeden z oněch dnů, kdy je vedro jako v peci a běžet maraton se zdá být nejen lehkomyslné, ale i nebezpečné. Emil už nepařil mezi favority. Byl za svým zenitem. S ponurým úsměvem se rozhlédl kolem. "Pánové", prohlásil Emil, "dnes trochu umřeme". Pak, stále s úsměvem na tváři, se rozběhl.

Hodnocení:


Ukázka z knihy:

Na sluncem rozpálené ranveji v Praze čeká dvoumotorové letadlo Československých aerolinií na odlet z Mezinárodního letiště Ruzyně. Více než stovka mladých mužů a žen, nejlepší sportovci komunistického Československa, poletí sedm hodin do Helsinek, kde za devět dní začnou XV. olympijské hry. Jenže tu je jeden problém. Ten nejzářnější a nejlepší z nich, Emil Zátopek, není přítomen. Nejlepší běžec své generace - a možná všech dob - chybí v letadle, které ho má dopravit na hry, jež definují jeho sportovní kariéru. Je na vrcholu sil: devětadvacet let, světový rekordman, úřadující olympijský vítěz, který na svých specializovaných distancích prohrál jen jeden z posledních sedmdesáti závodů a teď si dělá zálusk na nevídaný a neopakovatelný triumf ve všech vytrvaleckých disciplínách.

Je to nejdůležitější cesta jeho života. A on se někde zapomněl. Tak to alespoň vypadá. Emilova žena Dana ví svoje. Oštěpařka, která má sama olympijské ambice, už v letadle je a pláče. Zná pravý důvod, proč Emil nesedí vedle ní. Ví, že vsadil mnoho v riskantní hře, která by mohla nejen skončit jeho kariéru, ale dost možná ho i dostat do lágru. Je čtvrtek 10. července 1952...."

Anotace:

Pět olympijských medailí, 18 světových rekordů a šest let bez jediné porážky v běhu na 10 000 metrů - to jsou jen ty nejvýraznější sportovní úspěchy, kterých Emil Zátopek dosáhl. V tréninku se dřel jako nikdo jiný, ale v životě si dokázal zachovat nadhled a smysl pro humor. V duchu olympijských ideálů vnímal sport jako prostředek k navazování přátelství mezi lidmi všech národů, a mnozí soupeři vzpomínali na chvíle strávené se Zátopkovými celý život.


V Askwithově citlivém a vyváženém životopise Zátopek vystupuje ze slupky mýtů a ukazuje se především jako laskavý, bezprostřední, chytrý a občas také chybující člověk, který si udržel skromnost a zdravý rozum i na samém vrcholu sportovní slávy a nezahořkl, ani když po roce 1968 kvůli svým občanským postojům tvrdě narazil a léta strávil v zapomnění. Kniha se opírá o mimořádně pečlivé studium českých i zahraničních zdrojů (mimo jiné archivů bezpečnostních složek) a četné rozhovory se Zátopkovými přáteli, kolegy, soupeři a rodinnými příslušníky, zejména Emilovou manželkou, olympijskou vítězkou Danou Zátopkovou.


Líbila se ti uvedená recenze? Podpoř třeba tu další částkou 25 Kč. Pokud ti nefunguje QR kód pro platbu, bližší info najdeš v kategorii Podpora. Děkuji.

příspěvek 25 Kč
příspěvek 25 Kč