Beskydský výběh

03.01.2021

STARÉ HAMRY - Jako tým jsme v Beskydech běželi naposled v září 2020 v rámci závodu Hory Bory. Všem se první etapa závodu v Beskydech líbila. Rozhodnutí kam tedy vyrazit na první společný výběh v roce 2021 tak nebylo vůbec složité. Slovy Josefa Kainara : "Nedám už vůbec nic na lidský camry, musím jet v sobotu na Starý Hamry". My jsme akorát vyrazili až v neděli.

Z původních sedmi běžců nás zůstalo nakonec pět ve složení : David, Martin, Valda, Jirka a Jakub. Sraz na Samčance proběhl přesně tak jak bylo v plánu. Nebránilo nám tedy nic, abychom přesně v 8:00 mohli vyběhnout vzhůru dolů. Přeběhneme přes potok Červík a začneme stoupat lesem po pěšince až na asfaltovou cestu vedoucí do osady Říky. Chvilku si užijeme asfaltu a pak už zase stoupáme k osadě Javořinka.

Zem je zmrzlá a cosi zmrzlého padá i z nebe. Naštěstí to netrvá dlouho. Stejně tak jako ta cesta do kopce. Ubíhalo nám to fajně, nejen díky naší výkonosti, ale i díky obrázkům, které lemovali cestu. Vede tudy totiž naučná stezka Samčanka - Javořinka. Za chvíli se objeví první chalupa. První cíl dneška byl dosažen.

Mezi chalupami, z nichž ta nejstarší je z 18. století, postupujeme až ke zvoničce Martin. Zazvoníme, ať všichni vědí, že jsme tady. Vrcholové foto a teď už nás čeká jen postupné klesání na další osadu, Němčanku.

Sníh se mění postupně v bláto. Alespoň to neklouže dolů. Netrvá dlouho a jsme tady. Na louce před námi se objeví asi šest chalup. Z komínů se kouří, opravdu tady bydlí lidé.

Chvíli přemýšlíme jaké by to bylo, kdyby jsme bydleli v těchto končinách. Začínáme mrznout, je tedy na čase běžet dále. Běžíme rádi. Už jen kilometr a budeme u auta. Ještě seběhnout tento kopec.

Za sebou máme osm kilometrů a 300 výškových metrů a ještě jednou tolik nás čeká. Co náš však také čeká je občerstvení, které jsme si každý nechali v autě. Teplý čaj zahřeje a banán dodá potřebnou energii. Vybíháme po cestě dál. Vrcholovým cílem je osada Klubová. Co tam je tak zvláštního? Docela nic. Je tam klid. A o to nám jde. Stoupání si odbydeme hned z kraje na prvních třech kilometrech. Z asfaltky uhneme na lesní cestu a už víme, že náš čeká ta lepší část druhé etapy.

Od osady Klubová potom mírně klesáme do další enklávy Osťana. Otevře se nám nádherný výhled na ledem pokrytou Lysou horu. Krása, kterou nejde pořádně vyfotit. Tak fotíme alespoň sami sebe.

A teď už jen další klesání směrem na Chlopčíky. Bereme to cestou lesní zvěře, která ani není v mapách. Stačí jen přeskočit jeden bezejmenný potok.

A jsme tady. Pro změnu se otevře pěkný pohled na Smrk, který se marně snažíme zachytit.

Poslední dva kilometry si krátíme pohledy po okolních chalupách a opět přemýšlíme jaké by to tady bylo. K autu dobíháme po necelých dvou a půl hodinách. Fajné to bylo. Kluci díky.